Omlouváme se, že jsme se Vám tak dlouho neozvali, ale jsme plně zaměstnání objevováním nových věcí - venku i doma, kousáním bot a překusováním nabíječek, okusováním nábytku a loužičkováním kde to jen jde, že na takové nudné věci jako psaní do počítače prostě čas nemáme.
Minulý týden (24. 4.) se z nás stali velcí pejsci, byli jsme totiž poprvé naočkováni a očipovaní čipem Virbac Back Home, panička říkala, že jsme byli skvělí, tak ji to věříme :-) Také jsme byli potřetí odčervení tabletou Milbemax.
Je s námi velká prča, chodí se na nás dívat lidi ze široka daleka a my je ze samé radosti ožužláváme a pusinkujeme. Je to fajn, jsme na lidi i na ty jejich mláďata dost zvyklí - oni jsou super a užijeme s nimi spousty legrace.
Jsou z nás velcí cestovatelé, jezdíme v kleci s maminkou i bez ní a nedělá nám to problémy a co je paráda - vždycky dojedeme na nějaké místo, kde je toho spousty nového a většinou je tam i nějaký pes (někdy víc) a s těmi my si taky moc rádi hrajem.
Začínají se projevovat naše povahy a budeme báječní společníci. My holky jsme větší péra než kluci (nebo jim to možná jen déle trvá). "Všechna "Áčka" jsou neuvěřitelně kontaktní a mazlivá", říká panička.
Aika (podle páníčků Pájka) je největší ničitel a když zrovna něco nedemoluje tak poskakuje kolem a tyranizuje nás ostatní. Arthas (dle babičky Artemix) je citlivý a klidnější než ostatní, velký mazel. Amai je opravdu líbezná a nejumazlenější. Altai je celý tatínek Dasty, prostě si vás hned získá. A mě Ainur (Nunu) nejvíc baví smát se jako maminka a pozorovat ji a Ciniho - s ním jsem si padla do oka a jsou z nás kámoši, jsem u všeho jako první a musím mít přehled.
Brzy půjdeme do nových domovů, ale po mamce a páníčcích se nám bude stýskat, proto doufáme, že se s nimi budeme občas vídat.
Haf, Ainur a zbytek "Áček"
Minulý týden (24. 4.) se z nás stali velcí pejsci, byli jsme totiž poprvé naočkováni a očipovaní čipem Virbac Back Home, panička říkala, že jsme byli skvělí, tak ji to věříme :-) Také jsme byli potřetí odčervení tabletou Milbemax.
Je s námi velká prča, chodí se na nás dívat lidi ze široka daleka a my je ze samé radosti ožužláváme a pusinkujeme. Je to fajn, jsme na lidi i na ty jejich mláďata dost zvyklí - oni jsou super a užijeme s nimi spousty legrace.
Jsou z nás velcí cestovatelé, jezdíme v kleci s maminkou i bez ní a nedělá nám to problémy a co je paráda - vždycky dojedeme na nějaké místo, kde je toho spousty nového a většinou je tam i nějaký pes (někdy víc) a s těmi my si taky moc rádi hrajem.
Začínají se projevovat naše povahy a budeme báječní společníci. My holky jsme větší péra než kluci (nebo jim to možná jen déle trvá). "Všechna "Áčka" jsou neuvěřitelně kontaktní a mazlivá", říká panička.
Aika (podle páníčků Pájka) je největší ničitel a když zrovna něco nedemoluje tak poskakuje kolem a tyranizuje nás ostatní. Arthas (dle babičky Artemix) je citlivý a klidnější než ostatní, velký mazel. Amai je opravdu líbezná a nejumazlenější. Altai je celý tatínek Dasty, prostě si vás hned získá. A mě Ainur (Nunu) nejvíc baví smát se jako maminka a pozorovat ji a Ciniho - s ním jsem si padla do oka a jsou z nás kámoši, jsem u všeho jako první a musím mít přehled.
Brzy půjdeme do nových domovů, ale po mamce a páníčcích se nám bude stýskat, proto doufáme, že se s nimi budeme občas vídat.
Haf, Ainur a zbytek "Áček"